Nemocnice je tady jako stvořená pro
děti. Veselá dětská výzdoba a hrací místnosti jsou
samozřejmostí.
Co bylo pro mne oproti Čechám nové, že jsem při příjmu do
nemocnice byla jen
doprovodná
osoba, nikoli osoba hlavní, se kterou se doktoři baví. Na bolesti,
kolik váží, měří, na vše se ptali Jindřišky,
možná taky proto, že na první pohled poznali, že moje dánština
je oproti dánštině mé dcery příšerná. Ale i
tak, nějakých kontrolních otázek v angličtině proběhlo velmi
málo.
Výsledek byl, že se v podstatě nemohla dočkat druhého dne, kdy mělo k vyšetření dojít. Navíc se tady podává hodinu před zavedením kanyly jakýsi krém, který otupuje citlivost kůže při vpichu. Líbil se mi ten přístup, jakým umí vtáhnout děti do toho, co se s nimi bude dít a umí je zbavit strachu. Na závěr – výsledky už máme, lepku se teď budeme opravdu nějaký čas vyhýbat. Takže rýžová, kukuřičná, pohanková a jáhlová mouka…
Žádné komentáře:
Okomentovat